Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chorinského úzkokolejka

27. 3. 2008

Asi před dvěma lety jsem se dozvěděl o tom že ze Bzence-Kolonie vedla do Veselí nad Moravou a dále pak do Tasova 12 km dlouhá úzkokolejná trať. Tak jsem začal pátrat a 5.března 2008 jsem se vydal do terénu. Pro začátek něco z historie……

Parní drážku vybudoval velkostatek hraběte Bedřicha Chorinského ve Veselí nad Moravou v roce 1881. Účelem byla doprava řepy do cukrovaru v Moravském Písku (zvaného také „cukrovar bzenecký“). Zpět z cukrovaru se dopravovaly řepné řízky a saturační kaly. Stavbě dráhy předcházela krátká animální – koňská drážka, zbudovaná již v roce 1879. Úsek sedmi kilometrové dráhy stavěný v roce 1879 do Veselí nad Moravou vedl převážně bažinatým terénem, po dost vysokých masivních náspech, které jsou dodnes místy zachovány. Dráha měla neobvyklý rozchod 790 mm ( kolejnice 10 kg/m o výšce 70 mm ), max. sklon 16 promile, minimální poloměr oblouku 30 m. Technicko – policejní zkouška dráhy se uskutečnila 28. října 1881 a téhož roku se absolvovala i první řepná kampaň. Později bylo vybudováno prodloužení drážky (odbočka Buková) a další prodloužení v délce 5 km do obce Tasov. Provoz dráhy byl od jejího založení až do likvidace v parní trakci ovšem některé zdroje uvádějí zahájení parního provozu až od roku 1919. Sloužily zde 3 tendrovky „Krauss München“. Jedna úplně maličká se jménem „Tom Pouce“( podle tehdejšího populárního cirkusového trpaslíka) o rozvoru 990 mm, prázdná vážila 3,8 tuny, výkon 12 HP, přetlak 12 bar. Dvě další byly větší – „Wesselí“, prázdná vážila 6,1 tuny, vyzbrojená 7,2 tuny, výkon 30 HP, tlak rovněž 12 bar. Osobní dopravu, zavedenou později, představovaly zejména vlaky pro soukromé účely členů hraběcí rodiny a jejich hosty. Každý z tří osobních vozů byl trochu jiný, jako I, II, a III. třída. Drážka byla velkou hračkou hraběte Chorinského. Z počátku se její vozový park skládal ze 3 dvounápravových lokomotiv, 3 drezín, 73 dvounápravových nákladních a 4 čtyřnápravových vozů osobních. Technické zázemí měla dráha u zámku ve Veselí nad Moravou. Jedna odbočka vedla i pod zámeckou verandu, coby kryté nástupiště pro panstvo. Kromě úseků tělesa se zachovalo i několik strážních domků a most přes řeku Moravu na jižním okraji zámeckého parku (těleso v něm slouží jako pěší cesta).V předmnichovské republice se provedly zásahy na Veselských lukách. Z popudu firmy Baťa a pro jeho potřebu se musel zavlažovací systém doplnit tak aby se dal použít k provozování malé nákladové plavby mezi Otrokovicemi a Hodonínem. Trasa závlahových kanálů měla tedy sloužit i jako plavební kanál. Plavba se měla provozovat z části v těchto kanálech, z části v regulovaném toku Moravy. Celkový náklad na tyto práce byl rozpočten na 27 miliónů korun. Při stavbě Baťova kanálu v letech 1937/38 západně od zámku byl na drážce vybudován zdvihací most, který byl koncem války poškozen Němci.

Po zastavení provozu dráhy, ke kterému došlo až v roce 1947 se stopa po mašince „Tom Pouce“ ztrácí u Čs. Stavebních závodů. Osud ostatních je nejasný. V roce 1945 čítal vozový park dráhy 31 vozů o nosnosti 3 tuny bez brzdy a dva stejné vozy s brzdou.. Dále jsou uvedeny tři vozy osobní, z toho jeden bez brzdy a tři drezíny – údajně šlapací ( podle některých pramenů zde byla provozována i drezína motorová ). Po likvidaci dráhy se dostaly tři maličké osobní vozy na Slovensko na Považskou lesní dráhu. Zde byly tři skříně, některé zbavené plošin, posazeny na společný dlouhý rám podvozkového plošiňáku LŽ. Po zrušení Plž byla jedna z těchto skříní vyproštěna a za socialismu chátrala pod odborným dohledem Technického muzea v Brně – Líšni na dešti. V 90.letech byla odprodána do Rakouska. Nedávno ji soukromý majitel nechal v Rumunsku opravit.

V českém ozvučeném filmu „Tonka Šibenice“ z roku 1933 jsou moc pěkné autentické záběry z Veselské drážky. Jedna přišla z Vítkovických železáren koncem dvacátých let. Osud úzkorozchodky se naplnil při přechodu fronty na jaře 1945, kdy byla ustupujícími německými vojsky na mnoha místech poškozena a v poválečném Československu se nenašli prostředky na obnovení a provozování této dráhy. Původně připadla ČSD a měla být rozebrána pro využití na dostavbě „Nové Tišnovky“. Po průtazích byla prodána jako celek jedné ostravské firmě, která nepotřebné věci obratem prodala dál. Nechala si jen šlapací drezínu.

Pro zajímavost v sezóně 1941/42 bylo přepraveno 104.000 q řepy, 1942/43 65.000 q,1943/44 67.000 q a v poslední sezóně 1944/45 70.000q.

Je zajímavostí, že se při obnově Baťova kanálu od roku 1996 uvažovalo o obnově úzkokolejné dráhy hraběte Chorinského.Z celé akce naštěstí sešlo, protože by asi bylo velmi iracionální budovat prakticky od znovu celou trať,když ani ne v 25 km vzdálených Ždánicích začínal zvonit umíráček místní krásné lokálce. V současnosti jsem viděl nějaký záměr o vybudování turistické stezky kolem Chorinky.

Kdo by si chtěl pozůstatek drážky projít doporučuji začít v Moravském Písku, kde se dá trať lépe vysledovat. Začíná podjezdem pod tratí Břeclav-Přerov pokračuje polní cestou, místy vede souběžně s bývalou haťovou cestou ze Bzence do Veselí nad Moravou. Je nezbytné jít v době vegetačního klidu, jindy je trať silně zarostlá a obývaná rozličným hmyzem takže je to spíš akce pro entomology. Zachovalý násep se střídá s místy hůře rozpoznatelnými a v místě kde bývalou trať kříží polní cesta lze objevit zachovalý milník. Po pár stech metrech jsou pozůstatky bývalého mostku s dřevěnými základy. Novou Moravu musíme obejít po silničním mostě, tento odlehčovací kanál vznikl až po zrušení drážky. Za ní je zřetelná odbočka Buková, která vedla do leva přes do míst současné vodní nádrže tzv. Štěrku a sloužila k dovozu vytěženého materiálu. V náspu jde stále bez problému objevit štěrkový svršek. Trať poté uhýbá doprava asi po kilometru a půl přijdeme k nejzachovalejšímu mostu z roku 1940. Dále je kus tělesa oplocen a srovnán se zemí slouží k vodohospodářským účelům. Dráha se začíná pozvolna stáčet k Veselí. Asi ve stometrovém úseku jsou u ní kamenné patníky metrové výšky. V další cestě nám brání obrovský seník,, který když obejdeme opět narazíme na násep a můžeme dál. Před Veselím nad Moravou se stopa pozvolna vytrácí díky různým úpravám a přestavbám od války do dneška. Až v zámeckém parku lze vysledovat vedení drážky až na nádherný původní most přes řeku Moravu. Zbytek dráhy až po nádraží Vlárské trati zmizel pod poválečnou zástavbou. Pokračování do Tasova zatím znám jenom z map a najít jeho pozůstatky bude dost složité. Na začátku bude určitě podjezd pod tratí Brno-Uherské Hradiště.

Zdroj informací: archív pana Jiřího Tvarůžka ze Bzence a moje vlastní poznatky.

U některých dat se jako obvykle zdroje rozcházejí.

Ve fotogalerii je ortofoto mapa s čísly, které se shodují s přiloženými fotografiemi současného stavu

historické fotografie úzkokolejky:

/fotoalbum/uzkokolejky

 

Náhledy fotografií ze složky Chorinského úzkokolejka

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

do Tasova

(Tom, 5. 6. 2009 21:15)

nebyly by bližší informace kudy pokračovala úzkokolejka do Tasova? není mi jasné pod kterým podjezdem pod tratí Brno-Uherské Hradiště to bude začínat?

Re: do Tasova

(Traumwerk, 20. 12. 2011 23:11)

Podle jednoho svědka trať pokračovala podél silnice na Kozojídky, posléze pak kolem skládky přímo na dvůr Radošov, který měl hr. Chorinský v nájmu.

Re: Re: do Tasova

(Milan, 23. 12. 2011 11:25)

zajímavé....pokud vím drážka vedla kolem Radošova a ne na něj..ale je to možné dala se určitě jednodušeji přeložit než "velká trať" budu rád když mi k tomu napíšete na mail víc díky

Re: Re: Re: do Tasova

(Lukas, 3. 8. 2012 15:33)

Trasu Chorinky do Tasova je možné vysledovat na portálu http://kontaminace.cenia.cz/ , kde jsou letecké snímky z roku 1953, na kterých je její průběh ještě docela zřetelný. Jdou současně připojit i aktuální letecké snímky.
Jinak lze průběh zjistit z map pozemkového katatsru.
V terénu zůstal zachován násep za Kozojídským rybníkem.
lukas.karasek@atlas.cz

Re: Re: Re: Re: do Tasova

(Milan, 6. 8. 2012 7:15)

znám,ale díky za příspěvek!

prosím o kontaktní spojení

(karel popelka, 26. 7. 2009 16:26)

Vážený. Váš článek o ,,Chorince" je velmi zajímavý. Točíme s Karlem Slachem film o trati Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom a Chorinka jako technická památka je pro železnice ve Veselí velmi zajímavá. Zdědil jsem po strýci ing Šedovi stovky dokumentárních fotografií o výše popsané trati. S klukama s výtopny ve Veselí jsme si o Chorince vyprávěli a pozbíral jsem nějaké foto materiály k této trati. Rád bych se s Vámi kontaktoval a dal vše dohromady.Také mě zajímá film o této trati. Děkuji za odpověď Karel Popelka tel.606553285 nebo prosím napište na adresu karel.popelka007@seznam.cz

do Tasova...

(Milan, 6. 6. 2009 11:40)

pracuju pomalu ale jistě na pokračování, každopádně ten podjezd je jak je podjezd silnice směr Blatnice tak ten menší...pěší

odlehčovák

(Milan, 30. 3. 2009 14:18)

díky za dobrý a zajímavý postřeh..pozjišťuju a opravím budu rád pokud ještě něco k tomu objevíte..Chorinka je moc zajímavá je na ní stále co dohledávat

Chorinského úzkokolejka

(Havran, 29. 3. 2009 23:17)

Doplnění popisu, Odlehčovací kanál Nová Morava vznikl v r. 1932-34 pokud se nepletu a Chorýnka vedla přez tento kanál, není pravdou že Nová Morava byla vybudována až po zrušení Chorinky. Přez Novou Moravu /Odlehčovák jak je nazýván místními/ byl pro Chorýnku postaven most, zda dřevěný či železný a kdy zmizel mi není známo.